Jóga není jen o asanách, ale o celkovém přístupu k životu. Patanjaliho „Jógasútry“ jsou jedním z nejdůležitějších textů jógy a představují Osm větví jógy (Eight Limbs of Yoga). Ty slouží jako praktický průvodce na cestě k osvícení. Mezi těmito osmi větvemi jsou dvě první Yamas a Niyamas základem, který tvoří etickou a disciplinární složku jógy.

Zatímco Yamas se zaměřují na to, jak jednáme s ostatními a okolním světem (například nenásilí či pravdivost), Niyamas jsou o našem vnitřním postoji – o disciplíně, sebereflexi a péči o vnitřní svět. Jsou to principy, které pomáhají kultivovat čistotu mysli, těla a ducha, připravují nás na hlubší jógovou praxi a vedou nás ke konečnému cíli jógy – Samadhi, tedy stavu hluboké meditace a jednoty s absolutnem.

Proč jsou Niyamas důležité?

Stejně jako potřebujeme pravidelný pohyb a zdravou stravu pro fyzické zdraví, Niyamas poskytují pravidla pro duševní a duchovní hygienu. Jsou klíčem k udržení rovnováhy a harmonie v životě. Pomáhají nám zlepšit naši koncentraci, překonávat překážky a budovat silnou vnitřní disciplínu, která je nezbytná pro jakoukoli hlubší praxi jógy.

Niyamas nejsou jen abstraktní filozofií – lze je uplatnit v každodenním životě. Pomáhají nám rozvíjet pozitivní návyky, odstranit negativní vzorce chování a přinést do života více radosti, klidu a jasnosti.

Co jsou Niyamas?

Slovo Niyama pochází ze sanskritu, kdy kořen slova ni znamená  dovnitř nebo zevnitř , a yama znamená zdrženlivost či omezení. Niyamas jsou vnitřní disciplíny nebo pravidla, která pomáhají v osobním růstu a vnitřním rozvoji. Patanjali jich uvádí pět:

1. Shaucha (čistota)
2. Santosha (spokojenost)
3. Tapas (disciplína, vnitřní oheň)
4. Svadhyaya (sebestudium, studium posvátných textů)
5. Ishvarapranidhana (odevzdání se vyšší síle)

Každá z těchto zásad je důležitým pilířem vnitřní praxe jógy. Pojďme se podívat, co jednotlivé Niyamas znamenají a jak se projevují v józe i každodenním životě.

Pět Niyamas v praxi

1. Shaucha (čistota)

Shaucha znamená čistotu těla, mysli a prostředí. Ve védské tradici čistota souvisela s rituály a uctíváním a čistota byla chápána jako prostředek ke spojení s božským. Podle Patanjaliho Shaucha zahrnuje fyzickou a duševní očistu.

• Ve fyzické jógové praxi: Udržování čistoty na podložce a v prostoru pro cvičení podporuje soustředění a klid mysli.
• V každodenním životě: Pravidelný úklid domova a péče o osobní hygienu přispívají k celkovému pocitu pohody a harmonie.

2. Santosha (spokojenost)

Santosha nás učí být spokojeni s tím, co máme, a přijímat přítomný okamžik bez neustálé touhy po něčem více. Starověké jogínské texty uvádějí, že spokojenost vyvstává ze sebeuvědomění s hlubokým pocitem spojení s přítomným okamžikem. Podle Patanjaliho vede Santosha neomylně k nejvyšší radosti.

• Ve fyzické jógové praxi: Přijetí vlastních fyzických omezení a radost z procesu cvičení, aniž bychom se srovnávali s ostatními a hnali se za cílem.
• V každodenním životě: Pěstování vděčnosti za to, co máme, a uvědomění si hodnoty přítomného okamžiku.

3. Tapas (disciplína)

Tapas představuje vnitřní disciplínu a odhodlání překonávat překážky na cestě osobního růstu. V indické filosofii je Tapas základním kamenem duchovní a představuje teplo, které spaluje nečistoty a podporuje sebeovládání.

• Ve fyzické jógové praxi: Pravidelné cvičení i v dnech, kdy se nám nechce, a vytrvalost v dosahování pokroku.
• V každodenním životě: Stanovení cílů a důsledná práce na jejich dosažení, ať už v profesním či osobním životě. Závazek k drobným každodenním návykům, které jsou v souladu s vaší cestou, jako je ranní meditace nebo omezení času, který strávíte na telefonu.

4. Svadhyaya (sebestudium)

Svadhyaya znamená studium sebe sama prostřednictvím introspekce a studia posvátných textů jako Véd nebo Bhagavadgíty. Tato niyama povzbuzuje uvědomění a sebereflexi.

• Ve fyzické jógové praxi: Pozorování toho, jak tělo a mysl reagují na různé pozice v józe. Pozorování bez souzení, kdy touha porozumět sobě vychází z láskyplného a soucitného místa, aniž bychom se nechali vtáhnout do dramatu našich životů.
• V každodenním životě: Sebereflexe a analýza vlastního chování a myšlenek s cílem osobního růstu. Studium duchovních textů či příběhů světců a mystiků se snahou porozumět sami sobě.

5. Ishvarapranidhana (odevzdání se vyšší síle)

Ishvarapranidhana nás učí důvěřovat vyšší moci a odevzdat se proudu života s pokorou. To je v souladu s tradičním jógovým přesvědčením, že oddanost a pokora přináší duchovní svobodu. Patandjali popisuje odevzdání se jako jednu z metod překonání malého já nebo ega a sjednocení s božským.

• Ve fyzické jógové praxi: Přenechání kontroly a důvěra v proces cvičení, přijímání toho, co přichází bez upjatosti na konečný výsledek.
• V každodenním životě: Přijetí nejistoty a důvěra, že věci se dějí tak, jak mají, bez zbytečného lpění na výsledcích.

Niyamas v kontextu Osm větví jógy

Niyamas spolu s Yamas tvoří pevný základ pro všechny další kroky na cestě jógy. Představují vnitřní i vnější disciplínu, která připravuje mysl a tělo na hlubší úrovně praxe. Teprve když zvládneme tyto etické a osobní zásady, můžeme se posunout k ásanám, pránájámě (dechové kontrole), pratyaháře (stažení smyslů), dharáně (koncentraci), dhjáně (meditaci) a nakonec k Samadhi (stavu osvícení).

Bez silného základu v podobě Yamas a Niyamas je obtížné dosáhnout hlubších stavů meditace a vnitřního klidu. Jsou to pilíře, na kterých stojí celá cesta jógy – cesta, která vede k sebepoznání a vnitřní svobodě.

Niyama na závěr

Principy Niyama nejsou jen filozofickým konceptem, ale živou praxí, kterou můžeme aplikovat každý den. Pomáhají nám stát se lepšími verzemi sebe sama, nalézt vnitřní klid a žít v souladu se svým pravým já. Ať už jste na své jógové cestě kdekoliv, praktikování Niyama vám pomůže žít vědomější a harmoničtější život.